Letošní rok bude pro Pavilon zlomový

Pavilon, který má přinést tolik potřebné prostory pro přeplněnou Základní školu Komenského 420, by měl být největší investičním projektem radnice v Mníšku pod Brdy. K tomu, aby se vizualizace stavby z dílny ateliéru GRIDO s.r.o. stala skutečností, je potřeba zhruba 63 miliónů korun. Proto město požádalo o státní, respektive evropské dotace.

V tomto roce se rozhodne se o tom, kdy přesně poprvé rýpnou bagry do země, a také o tom, jak bude probíhat čerpání dotace, kterou město získalo od Ministerstva financí ČR. Jedná se o zhruba 40 milionů korun určených právě na stavbu Pavilonu, o poslední fázi dotace, kterou tento rezort schválil na zkapacitnění školy Komenského 420 už v roce 2014 v celkové výši 62 761 000 Kč a rozdělil ji do tří etap.

První etapa proběhla rychle hned v roce 2014 a šlo o rekonstrukci stávajících dílen
a nevyužívaných prostor školy, druhá fáze navazovala čerpáním v roce 2015 a město za ní pořídilo halu s tělocvičnou. Poslední etapu představuje dotace na stavbu Pavilonu a město ji původně mělo čerpat už v roce 2016.

Dotace se několikrát překládala
Skutečnost, že zkapacitnění školy probíhá po třech etapách, podle místostarostky Daniely Páterové dokazuje, o jak rozsáhlý záměr města jde. „Protože se následně komplikovala příprava projektu i stavebního povolení k Pavilonu, požádali jsme ministerstvo financí
o přeložení dotace pro 3. etapu do roku 2017 a ze stejného důvodu jsme v září letošního roku požádali o její přesun do roku 2018, respektive 2019,“ popisuje místostarostka. V prosinci město dostalo od ministerstva zprávu o tom, že vyhovuje jeho žádosti a nevyčerpanou část dotace přesune do letošního a příštího roku.

Momentem, od kterého se odvinulo zpoždění čerpání dotace v roce 2016, bylo odvolání občanů proti územnímu rozhodnutí ke Krajskému úřadu Středočeského kraje. Ti nesouhlasili, kromě formálních chyb v dokumentaci, zejména s tím, aby v Pavilonu vznikl prostor pro kulturní účely a kavárna. Stavební řízení se tím protáhlo o další bezmála dva roky a jejich průběh město a oponenti vidí zcela odlišně.

Pavel Jeřábek jako jeden z oponentů říká, že radnice výrazně oddálila povolení stavby Pavilonu, protože s nimi nejednala o podmínkách, za kterých by své odvolání ke krajskému úřadu stáhli. „Od jeho podání do rozhodnutí Kraje uběhly dva měsíce, kdy pro to byla šance. Věřím, že pokud by bývalo došlo k dohodě, občané by své odvolání stáhli. Ale radnice tehdy mlčela, i když jsem ji žádal, aby jednala,“ argumentuje Pavel Jeřábek.

Radnice tvrdí, že jednání s oponenty bylo od počátku limitované jejich zásadním nesouhlasem s tím, že v komunitní části Pavilonu má být sál pro kulturní akce a kavárna. „Výhrady k bezpečnosti během stavby, obavy z nadměrného hluku nebo nedostatečného řešení odvodu srážkových vod byly a jsou stále pro město řešitelné. Neřešitelné však z našeho pohledu zůstávají námitky proti kulturní části Pavilonu, protože ta je pro celou stavbu natolik zásadní, že by jejím zrušením padl i celý projekt,“ uvádí k tomu starosta Petr Digrin.

Vyjádřil se i exministr financí
Oponenti se o problému, který mají s kulturní částí Pavilonu, rozepsali také v dopise exministru financí Ivanu Pilnému loni v létě (komunikaci kancelář ministra poslala městu a redakce ho má k dispozici).  V jeho úvodu zmínili, že zkapacitnit školu je potřeba a nevyčerpat přidělenou dotaci by byla velká škoda, a dále už popisovali to, co z jejich pohledu starosta, zastupitelé a radní v celé kauze dělají špatně, nebo naopak nedělají vůbec (dopis účastníků řízení Eduarda Navary a Milana Olšáka), že s občany nekomunikují a prosazováním kulturní části Pavilonu nerespektují zájmy obyvatel okolních domů (dopis zastupitele Pavla Jeřábka).

Oba dopisy shodně žádají ministra o to, zda by svojí autoritou pomohl posílit pozici oponentů při jednání s vedením města. „Obracíme se Vás, zda byste svojí autoritou nepodpořil snahu obyvatel, aby s nimi radnice města začala odpovědně jednat a společně hledat přijatelné řešení,“ píše Paveel Jeřábek. Eduard Navara a Milana Olšák zakončují svůj dopis z 8. srpna 2017 slovy „…Žádáme Vás (pane ministře) o následující: pomozte nám, prosím, z pozice donátora, navázat dialog s radnicí. Nedaří se nám to. Předem Vám děkujeme za podporu.“

E-mailová komunikace mezi kanceláří ministra financí a Pavlem Jeřábkem v návaznosti na to dokládá, že tehdejší ministr Ivan Pilný neodpovídal Pavlu Jeřábkovi na „předjednání posunutí dotace“, jak v prosinci na Facebooku uvedla Lenka Jeřábková. „…prostudoval jsem Vaši žádost ze dne 31. července tohoto roku, ve které žádáte o podporu při hledání jiného řešení probíhající realizace investičního záměru, který byl Ministerstvem financí schválen vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ napsal bývalý ministr Pavlu Jeřábkovi.

Dále bývalý ministr financí Ivan Pilný uvedl, že rezort provádí šetření místně příslušného finančního úřadu, k němuž Ministerstvo financí dalo podnět na základě žádosti občanů města. „Podle mých informací nebylo dosud prokázáno žádné porušení rozpočtové kázně, které by bránilo pokračovat ve financování projektu dle platného rozhodnutí o poskytnutí dotace ani k jiným nezákonným jednáním ze strany příjemce dotace, tj. města Mníšek pod Brdy,“ stojí v odpovědi odeslané z e-mailové adresy kanceláře ministra financí.

Potíže s financemi na komunitní část Pavilonu

Protože dotace ministerstva financí je určená výhradně na stavbu nových tříd, šaten a zázemí, avšak projekt Pavilonu počítá také s prostory pro společenská setkávání a kulturní akce,  město požádalo také o dotaci z evropských fondů. Konkrétně ministerstvo pro místní rozvoj, spravující Integrovaný regionální operační program (IROP), který podporuje mimo jiné i vznik komunitních center.

„Vycházeli jsme z toho, že tato část Pavilonu funkci komunitního centra bude také plnit.  Ze zadání dotace navíc nebyla zřejmá podmínka, že v dotované stavbě musí být poskytovaná sociální služba. Kdyby to tak bylo, bylo by předem jasné, že nemá smysl o takovou dotaci žádat,“ vysvětluje místostarostka Páterová.

Poskytovatel totiž žádost o dotaci zamítl, protože podle něj nesplnila napravitelná kritéria přijatelnosti. Odůvodnil to několika argumenty, z nichž nejpodstatnější je ten, že projekt není v souladu s cíli a podporovanými aktivitami. „Projekt není primárně zacílen na výstavbu komunitního centra podporujícího sociální inkluzi, nebyla dostatečně odůvodněná potřebnost realizace projektu,“ stojí mimo jiné v odůvodnění zamítnutí dotace.

Město se ještě pokusilo doplněním své žádosti nepříznivý ortel zvrátit. „Domnívali jsme se, že senioři nebo matky s malými dětmi na mateřské, pro které mají být prostory v komunitní části Pavilonu také určeny, jsou svého druhu ohrožené skupiny obyvatel. Poskytovatel to, bohužel vidí jinak,“ uvedl starosta Digrin.

V odůvodnění zamítnutí dotace se píše, že město ani napodruhé nepředložilo žádné nové skutečnosti.  „Cílová podskupina popisovaná jako „Rodiče s malými dětmi ve věku 2 – 11 let, Rodiny s dětmi v nepříznivé sociální situaci, včetně rodin s jedním rodičem samoživitelem/samoživitelkou (osoby pečující o dítě mladší 15 let či o osobu blízkou)“ neodpovídá zvoleným cílovým skupinám v žádosti o podporu, stojí v ministerském dokumentu.

Není komunitní centrum jako Komunitní centrum

Z webových stránek ministerstva pro místní rozvoj, věnovaných IROPu, je patrné, že mezi projekty, které se na rozdíl od mníšeckého Pavilonu, dotační podpory dočkaly, byla například novostavba MŠ, přístavba jídelny a rekonstrukce dalšího zázemí školy v obci Nekoř, nebo novostavba areálu Mateřské školy v Hostivici.

V tiskové zprávě ministerstva pro místní rozvoj z 2. 11. 2017 se píše o tom, že v oblasti komunitních center s limitem výše evropské dotace 17 milionů korun (o přibližně stejnou částku žádal Mníšek) se dotace dočkala například komunitní centra v Pacově, Ostravě, v Třebíči, Kopřivnici nebo ve Valašském Meziříčí. „Zde všude se obyvatelé mohou těšit na veřejná víceúčelová zařízení, ve kterých se setkávají členové komunity za účelem realizace sociálních, vzdělávacích, kulturních a rekreačních aktivit s cílem zlepšit sociální situaci jednotlivců a komunity jako celku,“ stojí v ministerském textu.

Kvůli financování komunitní části Pavilonu, na kterou Mníšek dotaci nezískal, si město vzalo úvěr u České spořitelny, který bude splácet patnáct let. Na prosincovém jednání zastupitelstva starosta Petr Digrin informoval, že radnice bude dál zkoušet i jiné cesty, jak získat úlevu od úvěrové zátěže, například žádostí o dotaci u Krajského úřadu Středočeského kraje.

Uložit odkaz do záložek.