Říjen 11, 2015

Otázky a odpovědi

Několik připomínek a dotazů se týkalo fasády Pavilonu. Proto jsme požádali autora projektu o komplexnější vysvětlení principu fasády:

Fasáda současné architektury už dávno není jednovrstvá obvodová konstrukce. Často jde o vícevrstvý obal, jehož každá část hraje svou speciální úlohu. Jde o důsledek našeho zútlocitnění, na které reaguje především závazná technická norma.

Na fasádě staré školy se musíme „spokojit“ s omítanou pálenou cihlou, na nové fasádě by nám tato konstrukce nestačila!

Mikroklima ve třídě je speciální a musí splňovat přísné hygienické normy – na tepelnou pohodu a  zároveň úsporu tepla, na omezené sluneční přehřívání, na osvětlení posledního žáka u zdi, na větrání a na akustiku. Žák i učitel musí dobře vidět a slyšet a přitom nesmí usnout!

Fasáda nové školy je rozdělena na dvě hlavní fasády – vnitřní je zateplená nosná konstrukce opatřená silikonovou tenkovrstvou omítkou. Tato fasáda má za „úkol“ především“ otevřít interiér školy světlu tak, aby se dostalo do nitra hluboké dispozice budovy, a zároveň aby udržela teplo uvnitř třídy.

Proto jsou navržena úměrně velká hliníková okna s dvojitým zasklením (v zimě je důležitý naopak příjem slunce do tříd, čemuž by trojitá skla bránila). Okna jsou tradičně dražší než omítková fasáda, proto je důležité jejich dělení na otvíravé a neotvíravé části. Neotvíravé části jsou levnější, na druhé straně jsou náročnější na údržbu, tedy mytí atd.

Vnější, předsazené fasáda je vytvořená tak, aby chránila omítkovou fasádu před deštěm a UV zářením a hlavně aby okna správným způsobem přistínila – jsou to vlastně takové pevné žaluzie. Různá výška slunce v různých ročních obdobích vyžaduje různé stínění. Proto tato fasáda bude pravděpodobně vypadat jinak na severu a jinak na jihu objektu. Na stínění tříd se také podílejí pochozí servisní „chodníčky“ z ocelového poroštu umístěné na fasádě kolem jejího obvodu. Tyto servisní „ochozy“  zároveň slouží k údržbě fasády a přístupu ke květinové dekoraci v květináčích. V letních měsících může čerstvý vzduch filtrovaný rostlinami v květináčích příjemně zvlažit třídní mikroklima.

Ve třídách nebude chlazení, jenom větrání pomocí rekuperační vzduchotechniky, která zabezpečí čerstvý vzduch v zimních měsících.

Dřevěnou fasádu tvoří dřevěné KVH hranoly pravděpodobně z baltské borovice. Její výhoda je vysoká smolnatost a  nenáročnost na údržbu. Toto dřevo se nebude upravovat a bude přirozeně stárnout.

Fasádu tvoří různé materiály, které budou během života stavby stárnout různým tempem. Je na architektovi a peněžence investora, aby vybrali správnou kombinaci exteriérových materiálů tak, aby  stavba nestárla příliš rychle, ale na druhé straně, aby nezatížila komunitu příliš velkými investicemi hned od začátku.

Peter Sticzay-Gromski, architekt

 

Stavba je masivně prosklená, na kolik vyjde vytápění takové budovy?

Stavba není masivně prosklená, všechna okna mají parapet. To, co se možná zdá jako okna, jsou meziokenní výplně. Stavba bude splňovat nízkoenergetický standard. Další posunutí směrem k pasivnosti objektu je možné, ale přineslo by to extrémní nárůst vstupních nákladů. Propočet výhodnosti jednotlivých energetických standardů může být součástí dalších projektových prací a investor si bude moci rozmyslet, nakolik se mu vstupní investice vyplatí. Pro naši práci je samozřejmé, že vnímáme zejména užitkových vlastností objektu včetně údržby a provozních nákladů. Tyto úvahy jsme již do návrhu promítli.

Peter Sticzay-Gromski, architekt

 

Na kolik vyjde údržba takových prosklených ploch?

Kvalitu architektury vždy určují její priority, zvolené akcenty na určité aspekty stavby. Co zvýraznit? Co potlačit? Zpravidla však tyto přístupy stojí proti sobě a architekt mezi nimi musí najít zdravý kompromis. Okna musí být tak velká, aby poslední žák v řadě u stěny měl kvalitní osvětlení. Naštěstí dnes okna již nepředstavují podstatné tepelní ztráty. Všechna okna jsou velmi dobře omyvatelná z pochozích lávek umístněných kolem celého objektu. Díky tomu můžeme do okenních sestav zařadit také levnější, fixní okna.

Peter Sticzay-Gromski, architekt

 

Mají předsazené zdobné prvky, ať už žebrovaná „síť“ nebo variantní svislé lišty, nějakou praktickou funkci?

Dřevěná krajka není jenom dekor – je to důležitá a nedílná součást sofistikovaného návrhu fasády, který temperuje vliv vnějšího klimatu na vnitřní prostředí tříd. V tom je nová budova jiná a modernější než ta stará.

Peter Sticzay-Gromski, architekt

 

Nebylo by od věci ty zdobné prvky vypustit? Pokud si budovu představím „odstrojenou“, cítím, že by se lépe hodila k původní školní budově a ještě by se ušetřilo.

Inspirace výrazu nového Pavilonu vychází z představy dřevěného altánu. Nechtěli jsme záměrně nový objekt komponovat tak, aby se hodil ke staré budově školy. Objekt má být také novým komunitním centrem – má komunikovat se svojí komunitou – stará budova se nám na to se svojí ideologickou přísností zdála trošku nevhodná. Úsporu nákladů bych v tom neviděl. Dnes musíme rekuperovat a musíme taky stínit! Společnost i architektura jdou dopředu, nemá smysl se vracet zpět.

Peter Sticzay-Gromski, architekt

 

Nejsem si jista tím, co se tvrdí v projektu – tedy že „zeleně výrazně přibude“.

Projekt navrhuje dvojnásobný počet zelených solitéru než kolik roste v řešeném území v této chvíli. Jedním z důležitých momentů návrhu je, že jsme hledali nejmenší možnou zastavěnou plochu, aby došlo k nejmenšímu možnému záboru veřejného prostranství. Zapomenout nesmíme také na fasádu, která by se měla částečně také zelenat – po dřevěné krajce se bude popínat zeleň.

Peter Sticzay-Gromski, architekt

 

Bude v okolí dost parkovacích míst?

Při přípravě projektu Pavilonu je samozřejmě nutné myslet i na dostatek parkovacích míst a na plynulost a bezpečnost dopravy, a to jak při ranní špičce před začátkem vyučování, tak při občasných větších kulturních a spolkových akcích v odpoledních a večerních hodinách a o víkendu. Důležitá je také dobrá a bezpečná dostupnost Pavilonu pro pěší a cyklisty. Město nechá pro oblast okolí školy zpracovat dopravní studii, která navrhne co nejlepší řešení dopravy, parkování a pěší mobility. Pro ranní přivážení dětí do školy zvýšíme počet K+R parkovišť (určených pro krátkodobé zastavení) na ulici Nádražní a vybudujeme zcela nová v ulici Ke škole. Nárazový nárůst potřeby parkování při větších akcích lze řešit několika způsoby, studie pravděpodobně navrhne jejich kombinaci – například vyhrazené parkování pro rezidenty na stávajících místech (například zřízením modré parkovací zóny), rozšíření parkoviště v ulici Jana Šťastného, vytvoření přechodných parkovišť ze zatravňovacích dlaždic na přilehlých plochách a pozemcích města, které budou naopak určeny jen návštěvníkům. Rádi bychom také nabídli cyklistům stojany na kola v pasáži Pavilonu. Konkrétní návrhy na řešení parkování budou nejprve projednány se zástupci místních obyvatel.

Daniela Páterová, místostarostka

 

Při realizaci staveb pravidelně dochází k navýšení předpokládaných nákladů, takže částku, kterou se nyní občané a zastupitelů dozvěděli, je určitě třeba považovat za spíše orientační.

Ano, zpracovaný rozpočet ze studie je jenom orientační, na druhé straně je však nutné říci, že pokud se potvrdí úvahy o vstupních podmínkách stavby, rozpočet by neměl být překročen.

Peter Sticzay-Gromski, architekt

 

Lze se při přípravě studie vrátit opět na začátek, zadat vypracování dvou variant studií (levnější přístavba školy v rozsahu projektu, na který město získalo dotaci, a dražší přístavba s rozšířenými kulturně-vzdělávacími funkcemi), stihnout vybrat novou variantu a zrealizovat přístavbu do konce roku 2016?

Prakticky nikoliv. Nové zadání studií by v tuto chvíli (tj. začátek listopadu 2015) ohrozilo termín realizace celého projektu, ať už ve variantě pouhé přístavby (9 kmenových tříd, aula, družina), nebo v rozšířené variantě (větší sál, místnosti pro činnost spolků, kulturní a sportovní aktivity). Pro čerpání již přidělené dotace je třeba dodržet termín proinvestování dotace na přístavbu školy do konce roku 2016.

Daniela Páterová, místostarostka

 

Proč byla představena jen jedna varianta a nevybíralo se z více?

Nebyla představena jen jedna varianta, existuje ještě původní návrh z roku 2012. Ten však obsahoval jen školní část a cena jeho realizace se odhadovala na více než 65 milionů korun. Protože jsme chtěli objekt doplnit o komunitní část a zvýšit i jeho estetickou hodnotu, oslovili jsme na doporučení architekta-odborníka se zkušenostmi se stavbami škol a společenských prostor. Požádali jsme ho o několik variant, jak by mohlo vypadat řešení obsahující i kulturně-společenskou a komunitní část. Ze tří návrhů jsme vybrali jeden, který jsme nechali rozpracovat do nynější podoby a o kterém se nyní veřejně diskutuje.

Lukáš Nádvorník, člen pracovní skupiny

 

Proč se nevypsala architektonická soutěž?

Architektonická soutěž by obecně byla ideálním řešením, ale abychom mohli využít již schválenou vysokou dotaci, museli jsme rozhodovat velmi rychle a na soutěž, která by probíhala mnoho měsíců a s možným nejasným výsledkem prostě nebyl čas. Pracovali jsme s jasnou myšlenkou – využít přidělené dotace a na místě před školou nepostavit jen nákladnou přístavbu školy, ale také multifunkční objekt zahrnující školu, družinu a tolik potřebné důstojné prostory pro aktivity kroužků, spolků, klubů včetně velkého sálu a cvičebního sál. Tuto jasnou ideu je však poměrně obtížné přenést do jasného architektonického zadání. Konkrétní podoba vznikala až následnou diskusí s architektem a zúčastněnými zástupci města a budoucích uživatelů objektu.

Zjednodušeně řečeno – pokud jsme nechtěli promarnit příležitost, kterou v nejbližších letech už možná Mníšek mít nebude, tak jsme museli jednat rychle. Jsme si vědomi nedokonalostí procesu, ale jde nám o výsledek.

Lukáš Nádvorník, člen pracovní skupiny

 

Myšlenka postavit malý kulturák společně se školou se nám nelíbí. Nepovažujeme spojení kulturních aktivit a školy za vhodné.

Propojit vzdělávací a kulturní funkce společně se spolkovým životem se jeví jako optimální i ekonomicky nejvýhodnější varianta – škola dostane prostory, které budou moci po vyučování využívat spolky pro volnočasové aktivity dětí i dospělých a město pro kulturní akce. Vznikne tak nový veřejný prostor, kde se budou denně scházet lidé všeho věku. Navrhovaná kavárna není primárně určena pro děti, ale pro rodiče, kteří zde na ně čekají. Pro lidi, kteří si přijdou zacvičit, na přednášku, kurz anebo na divadelní či filmové představení, na besídky či na koncert. Nový Pavilon se tak stane místem, kde se místní lidé budou potkávat a mluvit spolu. Propojení školních a mimoškolních aktivit v jednom místě určitě přivítají rodiče, protože jim ulehčí logistiku, a přinese mnohem vyšší bezpečnost pro jejich děti. Ty nebudou muset na kroužky přebíhat půl města včetně několika nebezpečných křižovatek.

Lukáš Nádvorník, člen pracovní skupiny

 

Raději bych, aby v Mníšku vznikl samostatný velký kulturní dům v Mníšku.

Pavilon by do sebe měl pojmout všechny kulturně-společenské aktivity probíhající nyní ve starém kulturáku V Lipkách a ještě některé navíc. Co by se odehrávalo ve “velkém samostatném” kulturáku? Představení jednou za týden? Byl by jeho provoz ekonomický? Kde by stál? Před zámkem, V Lipkách nebo naproti Esmarinu? Ale především, dotační tituly takovýmto jednoúčelovým aktivitám nepřejí. Museli bychom tak čekat možná dalších 20 let.

Lukáš Nádvorník, člen pracovní skupiny

 

Nemůže spojení školy a kulturního domu ohrozit bezpečnost dětí ve škole?

Pro takové tvrzení neexistuje jediný důvod. Projekt Pavilonu předpokládá jasné oddělení školních a komunitních aktivit prostřednictvím samostatných vstupů vybavených moderními technologiemi. Bezpečnost školy by se oproti současnému stavu žádným způsobem nezhoršila, ba naopak zlepšila, pokud by podobnými zařízeními byly vybaveny i vchody do současné hlavní budovy školy. Pavilon by znamenal větší každodenní bezpečnost dětí, a to z hlediska jak dopravního, tak kriminálního. Určitě je mnohem větší nebezpečí každodenní přebíhání ulic a křižovatek a chůze v zimě potemnělými uličkami než potenciální útok na školní budovu.

Lukáš Nádvorník, člen pracovní skupiny

 

Šlo by případně pro tyto investice využít další dotační tituly, pokud se přístavba školy včas nepostaví a již přiznanou dotaci město nebude moci čerpat?

Podle dostupných informací nebudou v nejbližších letech na přístavbu školy (v užší nebo širší variantě) ani na samostatné kulturně-společenské centrum vypisovány žádné dotace, kterých by v tomto rozsahu město mohlo využít. Z již získané dotace využijeme téměř 45 mil Kč na přístavbu školy, která může zároveň sloužit kulturním a spolkovým aktivitám nejen dětí, ale široké veřejnosti. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), tj. z peněz evropských fondů, bude možné pouze dovybavovat školy, nikoliv investovat do jejich zkapacitňování. Evropské fondy také vůbec neumožňují financovat stavbu samostatného kulturního centra. Fond rozvoje kapacit MŠ a ZŠ, zřízený ministerstvem školství, každoročně přiděluje dotace do výše 30 mil. Kč pouze vybraným projektům, v celkové roční výši 300 mil. Kč. Tato dotace je tedy nejistá a na přístavbu v navrženém rozsahu by nestačila. Žádat o ni by navíc znamenalo zdržení realizace stavby zhruba o dva roky. Kapacita školy nestačí už nyní.

Daniela Páterová, místostarostka

 

Komu bude budova a především sál patřit?

Vlastníkem celé školy je Město Mníšek pod Brdy, patřit mu bude i nová budova Pavilonu. Město také rozhodne, jakým podílem bude o využití budovy rozhodovat samostatně škola a jakým dílem Město.

Miloš Navrátil, OKS

 

Počítá se v Pavilonu i se základní uměleckou školou?

Primárně je celá budova Pavilonu určena dětem. Z toho vyplývá i jeho široké využití nejen pro školní výuku, ale i mimoškolní činnost a další vzdělávání, vč. toho uměleckého. Rozložení hodin, rozvrhy, využití – to vše se bude tvořit a ZUŠ bude přizvána jako partner. Víme, že má zájem mít například taneční výuku ve velkém sále.

Miloš Navrátil, OKS

 

Zvládne rozšíření o devět tříd jídelna? Už dnes se tvoří u okének fronty a na oběd se docela dlouho čeká?

Kapacita kuchyně i jídelny dostačuje, byl to také jeden z parametrů pro stanovení nejvyššího počtu dětí/žáků školy po jejím zkapacitnění. Prostor jídelny má ještě rezervy, například v těchto dnech (začátek listopadu 2015) se otevřou další místnost pro jídelnu a výdejní místa. Tímto organizačním opatřením se sníží doba čekání na výdej jídla na nízkou či nezbytně nutnou dobu. V určité míře může pomoci i stanovený rozvrh hodin.

Miloš Navrátil, OKS

 

Družině chybí ve venkovním prostoru zázemí, například chybí herní prvky. Ani v návrhu jich mnoho není.

Už nyní se počítá se zřízením herních prvků (škola napsala projekt) v prostoru mezi stávajícími pavilony školy. U nového Pavilonu se zatím jedná spíše o vizualizaci, nikoliv o zcela hotový či definitivně definovaný návrh či projekt. Děkujeme za připomínku, budeme jí věnovat pozornost.

Miloš Navrátil, OKS

 

Pavilon se má financovat z úvěru cca 37 milionů korun. Může si naše město takový úvěr dovolit, budeme mít na jeho splácení? Jak splátky konkrétně zatíží rozpočet města, zbyde vůbec potom na další opravy a investice nebo budeme dalších 20 let jen splácet Pavilon?

Financování realizace Pavilonu z úvěru o této výši není pro naše město až tak velký problém. Už v minulosti některé důležité investice hradilo z úvěru. Například půdní vestavbu nad dětským střediskem, kde dnes sídlí speciální škola, rekonstrukci mateřské školky Nová nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod. Finanční zdraví našeho města je velmi dobré a dlouhodobě stabilní. Splátka úvěru, z něhož bychom postavili školní pavilon s kulturním střediskem, by nám odebrala pouhých 13 % z prostředků, které má město k dispozici na různé investice, opravy a další potřebné stavby. Splácet úvěr o této výši si dovolit můžeme.

Petr Digrin, starosta

 

Jak splátky konkrétně zatíží rozpočet města, zbude vůbec potom na další opravy a investice nebo budeme dalších 20 let jen splácet Pavilon?

Po dostavbě školního pavilonu s kulturním střediskem bychom museli, přibližně od roku 2018, zaplatit každým rokem necelé 3 miliony korun. Pavilon bychom spláceli 15 let. Takto vysoká splátka by nám každý rok odebrala 13 % z prostředků, které máme k dispozici na různé investice. Zbytek, tedy 86 %, můžeme použít na naše předchozí závazky a na další důležité záměry města jako jsou například výstavba přivaděče Baně, výstavba tělocvičny, oprava ulic k Nádraží, ke Škole, Lhotecké, výstavba a oprava chodníků po městě a další, kterých je opravdu mnohem více, než kolik by mohl rozpočet města uspokojit. Výstavba Pavilonu tuto situaci zásadním způsobem nezmění.

Podrobnější představu o finančních možnostech našeho města najdete v jednotlivých grafech, kde je vše názorně popsáno.

Petr Digrin, starosta